V tomhle období se antibiotika skloňují ve všech pádech a při mnoha různých situacích…
A co to zkusit jinak, vážení přátelé?
Mám pocit, že se celkově nějak vytrácí základní povědomí o tomto zázraku… Ano, opravdu píšu slovo ZÁZRAK, navzdory tomu, že mám raději alternativní řešení… Logicky nastávají i situace, kdy je podání ATB nevyhnutelné a skutečně způsobí zázrak. Dokáží zachránit lidský život. Je tu ale zásadní ALE…
Až kolem nás zase proletí slovíčko „Antibiotika“, uvědomme si, že antibiotika by měly být až krajním řešením. Uvedu alespoň dva důvody proč:
1) Antibiotika sice mají úžasnou sílu poprat se se zánětem, ale tato síla je velmi často neúměrná rozsahu problému. ATB v organismu působí jako obrovská a poměrně „neřízená“ ledová střela. V řeči obrazů a přirovnání, které tak krásně využívá čínská medicína, jde o to, že: tato „ledová smršť“ často zánět „ochladí“ tak razantně, že je to jako, kdyby do ohně dopadla nálož ledové tříště, která sice ohnisko požáru zlikviduje při dopadu, to se ale rozprskne do okolí ve formě spousty malých ohníčků. Tyhle ohníčky si potají a nerušeně dýmají v různých zákoutích našeho organismu a čekají na vhodné podmínky, aby se rozhořely v nový oheň.
Jinými slovy – v naprosté většině běžných onemocnění by se léčba pomocí ATB dala popsat jako nepřiměřeně silná. Trochu jako lov na vrabce za pomoci kulovnice…
2) Důvodem číslo 2, který mě však vlastně přivedl k této „akci“ je to, že s nadužíváním těchto léků dochází logicky k rezistenci bakterií na antibiotika. A tady se dostáváme k tomu, co mi v této chvíli leží na srdci. Budu se nyní pohybovat v rovině obecně zakořeněné teorie o přenosu nemocí výhradně prostřednictvím zlých bakterií: Spousta lidí žije v domnění, že pokud se oni sami užívání ATB vyhýbají, jsou vlastně OK a pokud je někdy v budoucnu budou potřebovat, tak jim spolehlivě pomohou, protože oni se jim přece až dosud vyhýbali…. Mají tedy mylnou představu, že antibiotika dokážou ta „jejich zvířátka“ spolehlivě zlikvidovat… Nooo. Pokud jste dosud měli tento názor, přemýšlejte o tom trochu… Odkud se ty „bakterie“ u Vás vzaly? Nepřišly náhodou zvenku? Nepobývaly náhodou nějakou dobu u někoho, kdo se poctivě (nebo ještě hůř – nepoctivě) ládoval antibiotiky? Příroda je geniální a nic nedělá napůl a tak v rámci evoluce dostaly i „obyčejné“ bakterie dar vyvíjet se a reagovat na změny prostředí… I ona „zlá“ bakterie má právo na vývoj, stejně jako člověk…
Spoustě lidí je ale tak nějak jedno, že si prostě občas musí zobnout nějaký ten „antík“, protože nemají čas ležet pár dní v posteli… Prostě (a někdy i sprostě) využívají dosavadní síly antibiotik a spoléhají na ně, místo na sebe. Jak pohodlné… Ale taky krátkozraké…
Pokud náhodou ve svém okolí máte podobného „spotřebitele“ pilulek, zkuste s ním tohle téma probrat. Možná jen v kolotoči každodenních starostí a povinností neměl čas si uvědomit, že svým vlastním přístupem přímo ovlivňuje nejen zdraví svoje, ale i ostatních a tím paradoxně zase i svoje zdraví v budoucnu…
Díky tomuto zastavení a zamyšlení pomůžete nejen sobě, ale i těm, které v budoucnu nemoc dovede až na nemocniční lůžko.
V tuhle chvíli tam leží lidé, kteří zrovna teď bojují s infekcí o svůj holý život. Oni i jejich rodiny možná zrovna v tuhle chvíli s obavami čekají na to, jestli druhý, třetí či pátý druh antibiotik „zabere“ a jestli svůj boj dokážou vyhrát! A přitom by ve většině případů stačilo tak málo… Zastavit se, zamyslet a vzít svoje zdraví odpovědně do svých rukou…
Mám pocit, že v léčbě nemocí se lidstvo ubírá tak trochu špatným směrem… Nebylo by lépe, kdybychom se místo vývoje horších a prudších „jedů“, které potírají stále odolnější bakterie či „zlobivé“ buňky věnovali tomu, aby byl náš organismus přirozeně zdravější a tím pádem odolnější vůči přemnožení nepřátelských organismů či buněk? Já vím, není to jednoduché a hlavně to není hned... Přesto v tom vidím rozumnou a vlastně jedinou správnou možnost do budoucna. No, je to jen jeden názor v moři jiných…
